„ Fly your slot 2 „– Letové techniky

„ Fly your slot 2 „– Letové techniky

V první části článku bylo uvedeno základní rozdělení parašutistů ve větších formacích podle jejich pozice při výskoku, včetně stručných letových předpokladů, které by měli splňovat. Tentokrát se zaměříme čistě na letové dovednosti a tipy, jak být platným článkem každé formace.

Přesto, že níže uvedená doporučení jsou univerzální a užitečná pro všechny pozice - sloty, úvodní slovo bude opět věnováno základu, který je přece jen poněkud specifický. Pro základ je nejdůležitější rychlá stabilizace po výskoku, natočení do správné a určené pozice na směr letu a také udržení dostatečné pádové rychlosti, nejlépe kolem 200 km/h ( viz. první díl „Fly your slot“ ) Ačkoli se může zdát, že jde o poměrně jednoduchou záležitost, opak je pravdou a na stabilitě základu a splnění těchto několika zcela základních předpokladů jsou závislý ostatní parašutisté a úspěch celé formace. Náročnost této pozice je zcela logicky v prvních několika vteřinách po výskoku, kdy je nutná rychlá orientace základu a správné přetočení na směr letu, následuje stabilizace a zrychlení, které usnadní ostatním příjezd a zapojení. Nutným předpokladem je aby rychlostní rozsah všech členů základu byl podobný, tedy aby nenastala situace, kdy první část základu je schopna a tak padá rychleji než druhá část !!! V takovém případě se nejedná o stabilní základ, dochází k horizontálnímu posunu, přetáčení a vlnám, které naprosto spolehlivě znemožní sestavení komplikovanějších formací. Navíc pokud jde o menší formaci, která provádí více změn, pak je velmi pravděpodobné, že se nedostanete přes první signál ke změně !!! Při správném postupu je po výskoku a přetočení do určené pozice, za což je odpovědný jeden ze členů základu, nutná neustálá kontrola horizontální stability. Za tuto stabilitu odpovídá každý jeden člen ze základu. V ideálním případě, kdy například u základu ve tvaru star tvořeného čtyřmi parašutisty, jsou protilehlé dvojice vzájemnými kontrolními body, kdy každý skokan neustále vyrovnává svoji pozici tak, aby oba byli takřka v rovině. Druhá dvojice provádí totéž, což by mělo zajistit horizontální stabilitu bez vlnění základu. Důležité je mít stále na paměti dostatečnou pádovou rychlost. Za rychlost základu je rovněž odpovědný některý z jeho členů. Tím ale povinnosti základu nekončí. S tím, jak se budou postupně zapojovat další parašutisté, bude pravděpodobně docházet k různým tahům a výkyvům, které budou základ ovlivňovat. Každý člen základu tak musí při dodržení výše uvedených skutečností současně neustále vyrovnávat tyto tahy a výkyvy. Velmi důležité je také mít neustálý přehled o celé formaci i o jednotlivých parašutistech, kteří ještě nejsou zapojeni na svých místech. K tomu je potřeba samozřejmě otáčení hlavy v maximálním rozsahu. Při tomto pohybu mnoho parašutistů natolik změní polohu těla, že někdy dochází ke zvýšení tahů v základu, parašutista má snahu otáčet se do směru kam se dívá a především zpomalí svoji pádovou rychlost. Při orientaci a kontrole prostoru kolem je třeba neustále dodržovat všechny základní a nezbytné předpoklady pro ideální základ, uvedené výše !!! Dalším úkolem pro základ je dostatečná kontrola výšky. Za výšku, tedy její kontrolu je opět zodpovědný některý člen základu. Zvláště v případě, kdy základ dává také signál k rozchodu formace jde o zcela zásadní úkol !!! Není neobvyklé, že většinu hlavních úkolů základu bere na sebe jeho nejzkušenější člen, který vede ostatní. V této souvislosti připomínám skutečnost, aby se každý v základu při nácviku formace na zemi přesvědčil, zda po konečném uchycení do správného tvaru má možnost bez problému kontrolovat výšku. Může dojít k tomu, že vás váš kolega chytí v místě výškoměru a znemožní jeho kontrolu. Z tohoto důvodu je možné umístit na jiné místo, kde ho vždy uvidíte, nebo svůj výškoměr dáte na místo, kde ho může sledovat váš kolega a naopak. Tato varianta se používá tehdy, je li základ opravdu zkušený a všichni jeho členi s naprostou jistotou budou na svých místech. Nutností je v každém případě zvukový výškoměr, ideálně s možností několika signálů v různých výškách. 

Pokud jde o správnou polohu těla pro členy základu, je to v podstatě box position, kterou mají „ideální“ studenti. Tedy maximální prohnutí ve středu těla a ruce co nejvíce nahoře. Pozor, nejde o to zavěsit se na ostatní, tělo je stále v ideální horizontální pozici. Oproti časté domněnce jde totiž o pozici, ve které jste schopni padat nejrychleji !!! Samozřejmě je možné padat rychleji po zabalení rukou pod sebe, nebo jako v případě 4way při použití pozice „Manta“. Takovou pozici těla je možné efektivně použít u menších formací ( 2  až 16 skokanů ), jde však o pozici vyžadující výborné letové dovednosti všech členů formace, kteří pokud možno využívají obdobnou techniku. Při užití klasické box position umožníte i méně zkušeným parašutistům účast ve formaci a poskytnete jim více prostoru mezi již uchycenými skokany, takže nedochází k tak častému nechtěnému kontaktu. Celá formace je sice více roztažená a není tak kompaktní, jak je tomu u formací využívajících „mantu“, nicméně při dobré práci každého parašutisty je formace velmi stabilní a pádová rychlost vysoká. Opravdu velké formace, včetně národních a světových rekordů se skáčí jen s využitím základní techniky, v podstatě box position !!!

Pro ostatní pozice-sloty, ale i pro základ, zvláště jsou li během seskoku prováděny změny, lze využít i další osvědčené letové techniky :

  1. Naučte se znát své možnosti a limity a využijte je ve svůj prospěch !!! Během briefingu a přípravy na seskok získejte pozici, kterou skutečně bez problému zvládnete a budete tak oporou vaší formace. Nebojte se říci tohle zvládnu a tohle ne. Po několika vydařených seskocích si můžete dovolit vyzkoušet jiný, náročnější slot a pokud neuspějete, rozhodně tím neztratíte reputaci dobrého parašutisty. Pokud ale několik seskoků zkazíte…….., nebudete mít brzy s kým skákat.
  2. Vždy nechte jako první zapojit a vyvážit základ !!!  Zapojení základu je naprosto základní stavební prvek formace. Dejte základu čas ke stabilizaci a správnému natočení na směr letu. Tento čas využijte ve svůj prospěch tak, že se dokonale vyvážíte a jste v takové vzdálenosti od chytů které potřebujete, že vám postačí jen malý pohyb ruky k jejich uchopení. Nikdy nepoužívejte základ pro svoji stabilizaci !!!
  3. Nespěchejte, ale také zbytečně nečekejte !!! Pamatujte na to, že přílišným uspěcháním může dojít ke kolizím, podpadnutí formace, nebo nedokážete před zapojením do formace dostatečně zpomalit a vyvážit se, takže vytvoříte vlnu, která může zničit celou již sestavenou formaci !!! V ideálním případě po výskoku proveďte orientaci, nalezněte vaše referenční body ( alespoň 3 ) a ve svém určeném sektoru jeďte k formaci takovou rychlostí, aby jste si byli naprosto jisti, že dokážete určit svoji správnou pozici ke které se potřebujete dostat a že tento slot neminete. Při neustálém pohybu na své místo musíte stále vyhodnocovat svoji rychlost a polohu vůči formaci, rychlost samotné formace a také musíte mít pod kontrolou prostor kolem vás ( ostatní parašutisty ) Jste li ve správné pozici, vyváženi a máte prostor k zapojení nečekejte a udělejte to !!! Hranice mezi uspěchaností a zbytečným otálením může být poměrně malá.
  4. Příjezd k formaci je vždy nejjednodušší s mírným převýšením !!! Snažte se tedy vyhnout přílišnému uspěchání vašeho příjezdu, navíc ve vysoké rychlosti a podpadnutí formace. Pokud nejste schopni přesně odhadnout úhel a rychlost příjezdu, což je zpočátku poměrně obtížné, zvolte raději stupňovitý typ příjezdu. To znamená, že během svého příjezdu několikrát zpomalíte, nebo zastavíte pohyb k formaci, vyhodnotíte vertikální a horizontální vzdálenost k formaci a podle své pozice pokračujete tak, aby jste ke svému slotu přijeli s mírným převýšením 0,5 – 1m. Následně se přesně vyvažte na formaci a svůj slot tak, aby osa těla byla vůči formaci ve správné pozici. To znamená že když máte být k parašutistovy na kterém berete chyt rovnoběžně, nemůžete přijet a chytit se kolmo, protože tak naprosto znemožníte zapojení dalších, kteří jsou na vás závislí a rozbijete tvar formace !!! Nikdy nepřejíždějte nad, nebo pod formací !!!
  5. „Fly your slot“ !!! Pod těmito třemi slovy je ukryto mnoho práce, kterou musíte vykonávat po celou dobu seskoku.
    • Naučte se letět přesně na své pozici – slotu, nebo v jeho těsné blízkosti bez využití chytů. Jde v podstatě o kopírování pohybů celé formace, kdy jste na správném místě a vyčkáváte na vhodný okamžik k zapojení do formace, letíte však nezávisle na ní. Předpokladem je rychlostní rozsah, který vám umožní rychle zpomalit, nebo zrychlit pádovou rychlost. Nezapomeňte, že osa vašeho těla musí být stále ve správné pozici k formaci a že i vy pravděpodobně sloužíte někomu dalšímu jako referenční bod.
    • V případě, že jste se správně zapojili a jste pevnou součástí formace vaše práce nekončí. Naopak neustále je třeba provádět vyvážení, kdy stejně jak to činí základ sledujete váš referenční bod na druhé straně formace proti vám a vyvažujete se podle něho a on podle vás !!! Pozor, nevěšte se na formaci, ani za ní nevlajte. U větších formací i při rychlosti základu kolem 200 km/h jsou okraje pod úrovní základu a svůj referenční bud tak uvidíte pod základem, nikoli nad ním !!! V případě světového rekordu 300way byl výškový rozdíl mezi základem a okraji formace 10 m !!! Stále se snažte tlačit směrem do středu formace. Snažte se o zastavení vzniklých vln ve formaci.
  6. Madla neslouží k vaší stabilizaci, nebo zpomalení rychlosti v jakémkoli směru !!! V okamžiku, kdy se hodláte zapojit a uchopit madlo, musíte být velmi dobře vyváženi a v ideální pozici tak, aby vaše zapojení nijak neovlivnilo parašutistu, na kterého se napojujete. V případě výrazných vln ve formaci, nebo pokud jsou tahy na úchyt příliš velké, okamžitě se pusťte !!! Pokud se pustí parašutista, na kterého jste napojeni, pusťte ho také a dejte mu prostor k pohybu.


  7. Při provádění změn ve formaci, dejte ostatním  prostor k jejich provedení !!!  Provádění změn ve velkých formacích je velmi náročné, především s ohledem na možné kolize a následná rizika podpadnutí, nebo naopak nechtěného nastoupání a vlétnutí nad formaci. Vytvoření dostatečného prostoru ale neznamená, že se sestava rozpadne po celé obloze. Nezapomeňte na pravidlo „stále se tlačit do středu formace“, zároveň však berte ohled na ostatní a podle vaší pozice ve formaci se zapojujte až v okamžiku, kdy jsou všichni před vámi již zapojeni ( základ první ) !!! Máte li problém s rychlostí a bojíte se podpadnutí během změny, berte signál k zahájení změny nejprve jako signál pro vás a pro vaše nastoupání o cca 0,5 – 1 m, než zahájíte jakýkoli další pohyb. Tato výška navíc vám dodá další manévrovací možnosti. Pozor ať se nedostanete nad formaci, nebo její část !!! Pozor, jakmile se základ znovu spojí do nového tvaru, většinou dochází k jeho přechodnému zpomalení !!!
  8. V případě podpadnutí nestoupejte přímo do formace !!! Při podpadnutí formace se většina začínajících parašutistů proti zdravému rozumu snaží udržet co nejblíže formaci a doufá, že ho formace doletí a bude tak schopen se opět zapojit, případně nastoupává přímo do formace. Jde o velmi nebezpečné počínání, neboť dojde li k pohybu parašutisty pod další členy formace, nebo se formace posune nad parašutistu, což je v takovém případě téměř jisté, dojde k nezbytné destrukci a rozbití sestavy. Zjednodušeně, parašutista který je pod sestavou vezme vzduch formaci nad ním !!! Při podpadnutí je nejlepší variantou v první fázi zrychlit pádovou rychlost a zvětšit tak výškový rozdíl mezi vámi a formací. Zároveň současně odklouzat k okraji formace a tam maximálně rychle nastoupat nad formaci a opatrně přijet opět na své místo s mírným převýšením. Pokud umíte správně stoupat a víte přesně co máte dělat, je váš návrat do formace otázkou 3 – 5ti vteřin, což není zase tak moc.
  9. Jste li nad formací okamžitě zmizte !!! Ocitnete li se nad formací a ještě jste se na ni nezhroutili, máte za prvé štěstí a za druhé musíte okamžitě reagovat !!! Pokuste se stoupat co nejvýše nad formaci a současně bočním skluzem zmizet k jejímu okraji. Stejně jako v předcházejícím případě i nyní vám hrozí riziko, že vám formace vezme vzduch a vy se na ni propadnete. Jak vysoko nad, nebo jak těsně pod formaci se můžete dostat, aniž by došlo k propadu závisí na mnoha faktorech, jako je velikost formace, její tvar, úhel vůči formaci ve kterém se nacházíte, vaše letové dovednosti atd. Je lépe nebýt součástí formace, než být částí odpovědnou za její destrukci !!! Takové situace jsou navíc poměrně nebezpečné !!!
  10. Na signál k rozchodu formace okamžitě reagujte !!! Buďte po celou dobu seskoku velmi pozorní a především na signál k rozchodu formace okamžitě správně reagujte. Ve většině případů je před seskokem určen směr otáčení z formace při rozchodu, proto ho vždy dodržujte. Kolize v okamžiku rozchodu je velmi nepříjemná a nebezpečná situace, která u nezkušených parašutistů může vést až k panice s následným okamžitým otevřením padáku. Výška rozchodu je stanovena vždy, kontrolujte tedy v jaké výšce se nacházíte a pokud minete určenou výšku rozchodu, dejte signál sami !!! Podmínkou ovšem je vaše absolutní jistota, že jste skutečně ve správné rozchodové výšce. Z tohoto důvodu si vždy seřiďte před seskokem klasický výškoměr i zvukový výškoměr. Pozor, v případě zvukových výškoměrů s možností nastavení jak ve stopách, tak i v metrech nastavte rozchodovou výšku v jednotkách podle parašutisty, který je za rozchod odpovědný !!! I při správném přepočtu jednotek jsou totiž odchylky velmi časté. Při treckování se držte pouze v sektoru, který vám byl určen a padák otvírejte ve stanovené výšce, ne dříve ani později.
     

Být účastníkem vydařené formace je jedinečný zážitek a také důvod, proč jsou „ervéčka“ stále nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typem seskoků. Nejde však o snadnou záležitost a každá formace je jen tak silná, jako její nejslabší článek. Doufám proto, že vám uvedené informace pomohou být tím nejsilnějším článkem.


Pro více informací kontaktujte Zbyněk Živný zbynek@blueskies.cz +420 777 245 282